Kategorie: Domů

Snaha o budování dobré pozice hráče

Jak dobře všichni známe, výkonnost hráčů se v průběhu jejich mládežnického věku mění. Mnozí hráči, kteří byli v žákovském věku nějakým způsobem akcelerovaní, se později po odeznění puberty propadají v konkurenci nezadržitelně dolů. Vždy jsem se zabýval otázkou, jak udržet v celém průběhu mládí špičkovou výkonnost hráče a v důležitém věku od 15 do 18 let tuto pozici ještě vylepšit.

Aby se toto podařilo, vsadili jsme na několik věcí. Předně jsem odmítl všechny cesty, které by byly spojené s vysláním syna někam daleko bez možnosti kontrolovat jeho vývoj, tréninky, výživu a životosprávu i výchovu jako celek.

Dále jsem se vždy orientoval na velké množství tréninkové práce navíc. Pocity únavy se i hráč, který vždy hraje o jednu nebo dvě kategorie výše, musí naučit překonávat a k tréninkům s týmem a touto starší kategorií, které jsou pro něj samozřejmě daleko víc vyčerpávající než pro hráče, kteří do této kategorie ročníkově patří, jsme vždy ještě zařazovali porci individuálních  tréninků navíc. Domnívám se, že pokud hráč pomýšlí na dobrou profesionální kariéru, musí být ochoten absolvovat podobnou cestu.

V mladším věku s tímto není problém, v době dospívání je někdy obtížné přimět mladého muže k této práci, zdůvodňovat ji a někdy i vynucovat. Domnívám se ale, že při nejvyšších ambicích nelze z těchto maximálních nároků slevit. K tomu patří vysoká pozornost zdravé stravě, doplňkové a sportovní výživě, kterou provádíme na skutečně vysoké úrovni. Stejně tak je zásadní životospráva, výchova hráče, jeho motivace i psychologický rozvoj.

Domnívám se, že se nám společně podařilo udržet svoji čelní pozici v ročníku 1997 v rámci České republiky. V minulé sezóně Pavel Zacha dokázal jako jediný útočník absolvovat úspěšně od prvního zápasu celou sezónu v extralize staršího dorostu a co do počtu odehraných zápasů i produktivity v kanadském bodování s ním nikdo ze stejného ročníku nedokázal ani vzdáleně držet krok. V oblasti počtu odehraných zápasů to dokázal pouze obránce Komety Jakub Zbořil.

V této sezóně 2012/2013 je Pavel Zacha i po 12 odehraných kolech extraligy juniorů stále jediným hráčem ročníku 1997, který nastoupil v extralize juniorů a dosáhl v 11 zápasech 7 kanadských bodů. V o rok starší kategorii 1996 nastoupilo po čtvrtině základní části extraligy juniorů pouze šest hráčů, z nichž nikdo nedosáhl sedmi bodů. V kategorii 1995, tedy U-18, nastoupilo 28 hráčů do utkání ELJ a mezi nimi se Pavel Zacha dělí o druhé až třetí místo v produktivitě. Jeho pozice v týmu Liberce je velmi solidní, hraje v centru druhé lajny, hraje přesilovky i oslabení, na led chodí každé druhé až třetí střídání. Domnívám se, že se zvýšením tvrdé práce podařilo akcelerovat odstup od ostatních stářníků v posledních dvou sezónách velmi výrazně a reference z řad scoutů NHL a hráčských agentů jsou v jeho případě skutečně hodně vysoké.

V dalším období se zaměříme na udržení, případně zvýšení individuální práce na hráčově potenciálu navíc nad rámec práce v klubu, odstranění některých nedostatků ve hře, zvýšení síly dolních končetin, zvýšení důrazu a přímočarosti v herním projevu a specifickému psychologickému rozvoji.

print Formát pro tisk

Komentáře rss


, - odpovědět
Pane Zacho neznám Vašeho syna ani Vás, ale rád si čtu Vaše příspěvky, které svědčí o vysoké úrovni znalostí sportovního prostředí i individuálních tréninkových metod. Chtěl bych reagovat poznámkou, že v současném hokeji jsem si všiml častého jevu v mládežnickém hokeji - mnoho talentovaných mládežníků se nedokáže uchytit v dospělém hokeji. Důvodů je jistě více, ale při pohledu na hráče jako je Jaškin, Hertl mám podivný pocit, že tam toho talentu prostě moc není. Je to můj osobní názor, ale myslím si že toto jsou zrovna pěkné příklady hráčů, kteří v mladém a juniorském věku září, ale v dospělosti ztrácí palivo. Hokej by si měl vzít příklad z fotbalu, kde takoví hráči byli častým jevem i před 30-40 lety. Toto souvisí s komercializací sportu, kdy výkony dnes ještě malých dětí se zbytečně madializují a přehánějí. Věřte, že pro zkušeného sportovce i trenéra jsou všechny děti v jedné rovině. Někdo lépe bruslí, někdo má výbornou střelu, jiný je důrazný a rychlý apod. Žádný opravdu zkušený trenér nedokáže s jistotou říct, který z hráčů se bude nakonec tím sportem živit.
Píšu Vám to proto, protože cítím z vaších příspěvků ohromnou pracovitost a silnou vůli překonávat překážky. Často jsou tyto vlastnosti přímo v rozporu s talentem, který je opravdu nutný v kolektivním sportu. Teď nemluvím o kondici, síle nebo rychlosti. Mluvím o čtení hry, anticipaci,kreativitě a něčeho ještě navíc co dělá z průměrných hráčů superhráče.A to, při vší úctě k Vám, nepoznáte na 16-letém ani 19-letém klukovi. Samozřejmě Vám držím palce jako sportovci i jako rodiči. Moje současné zkušenosti mi říkají, že jste to s tím tréninkem u kluka přehnal a že mu v dospělosti dojde to potřebné ´palivo´, které je nutné ke špičkovým výkonům. Druhým dechem dodávám, že zrovna u Vašeho syna bych se chtěl hluboce mýlit.
icon odpověděl(a)
Děkuji za Váš názor. Nevím, jak to nakonec dopadne s mým synem, ale od malička dělám vše s maximálním úsilím pro to, abych z něj vychoval hokejového profesionála. Budoucnost ukáže, zda jsem volil správnou cestu. Opíral jsem se při ní např. o názor trenéra z Dukly Petra Kozlíka, který mi referoval, že dokázali odhadnout budoucí potenciál hráče na 90% už v jeho 9 letech. Já osobně jsem přesvědčený o tom, že v Česku se dnes obecně málo pracuje a trénuje zvláště od 15 let a že hodně hráčů nemá hokej na úplně prvním místě. Ale své názory už jsem v tomto směru bohatě prezentoval. Dnes si myslím, že jsme na dobré cestě a asi bych v minulosti neudělal nic jinak. Ale máte pravdu v tom, že to zásadní je teprve před námi. Co se týká medializace, naopak si myslím, že u nás se medializuje málo. Podívejte se, jak hráče medializují v Kanadě. To k tomu patří, pouze tady to někdy lidi hůř vstřebávají.
icon , aaa odpovědět
aaa